Pavel Oliva: ein Leben zwischen Antike und Holocaust
Pavel Oliva, původním jménem Pavel Ohrenstein, byl mimořádnou postavou české vědy a historie, jehož životní dráha byla neoddělitelně spjata s dvěma zdánlivě protikladnými světy: fascinující starověkou antiku a temná léta nacistického teroru. Narodil se v Praze 23. listopadu 1923 a jeho život, který skončil 5. března 2021 ve věku 97 let, představuje svědectví o nezdolnosti lidského ducha, intelektuální síle a hlubokém zájmu o historii lidstva. Jako klasický filolog, historik antiky a spisovatel zanechal Pavel Oliva nesmazatelnou stopu v české i mezinárodní historiografii. Jeho práce se vyznačovaly nejen akademickou precizností, ale i schopností přiblížit složité historické události a civilizace širokému okruhu čtenářů. Po válce, kdy se vrátil z nacistických koncentračních táborů, se stal doyenem české historické vědy a významným mezinárodním reprezentantem oboru studií o antickém starověku, působil na Historickém ústavu ČSAV a přednášel na prestižních univerzitách, včetně Univerzity Karlovy a Oxfordské univerzity. Jeho odkaz je dodnes živý, připomínaje nám nejen krásy a složitosti antického světa, ale i nutnost pamatovat na hrůzy minulosti a poučit se z nich.
Biografie: vom jungen Ohrenstein zum „Profesor“
Pavel Ohrenstein, budoucí Pavel Oliva, spatřil světlo světa 23. listopadu 1923 v Praze. Jeho raná léta byla poznamenána životem v rodině, která se později stala obětí jedné z nejtemnějších kapitol lidských dějin. Po druhé světové válce, kdy přežil hrůzy koncentračních táborů, se rozhodl pro zásadní krok – změnil své rodné jméno z Ohrenstein na Oliva. Tato proměna nebyla pouhou formalitou, ale symbolickým aktem, který měl představovat vítězství života a naděje nad zlem a ztrátou. Po osvobození se Oliva věnoval studiu klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde položil základy své budoucí akademické kariéry. Jeho hluboký zájem o antický svět a jeho civilizace se stal hnací silou jeho práce. Během svého života získal uznání nejen jako vědec a historik, ale i jako člověk s neuvěřitelnou vnitřní silou, který dokázal navzdory osobním tragédiím zasvětit svůj život bádání a vzdělávání. Jeho celoživotní dílo a jeho osobní příběh z něj činí inspirativní postavu, která si zaslouží být připomínána.
Sein Werk: Zivilisationen, Geschichte und Übersetzungen
Dílo Pavla Olivy je rozsáhlé a mnohostranné, pokrývající široké spektrum témat z oblasti starověku. Jako autor a spoluautor se podílel na řadě klíčových učebnic a monografií, které se věnovaly dějinám starověkého Řecka a Říma. Jeho práce byly oceňovány pro svou srozumitelnost a hloubku, což vedlo k jejich překladům do několika světových jazyků, včetně němčiny, angličtiny, italštiny a španělštiny. Mezi jeho nejvýznamnější publikační počiny patří trilogie věnovaná starořeckým dějinám: „Zrození evropské civilizace“, „Kolébka demokracie“ a „Svět helénismu“. Tyto knihy představují komplexní pohled na formování západní civilizace a její klíčové momenty. Kromě své práce historika se Pavel Oliva uplatnil také jako významný překladatel antických děl. Mezi jeho nejcennější překlady patří Démosthenovy „Řeči na sněmu“ a Aristotelova „Athénská ústava“, které umožnily českým čtenářům nahlédnout do politického a filozofického myšlení antického světa. Jeho práce se často zaměřovaly na sociální aspekty antických společností, jako například na povstání Spartaka, což dodávalo jeho studiím aktuální přesah. Jeho dílo „Civilizace starověkého Středomoří I, II“, které vytvořil společně s Janem Burianem, je dodnes vysoce ceněno pro svou schopnost poutavě přibližovat antický svět.
Die prägenden Jahre: Terezín, Auschwitz und der Todesmarsch
Nejtemnější a nejtragičtější kapitola v životě Pavla Olivy, tehdy ještě Pavla Ohrensteina, se odehrála během druhé světové války. Jako mladý muž se stal obětí nacistického teroru a byl deportován do koncentračních táborů Terezín, Osvětim-Birkenau a následně do pracovního tábora Schwarzheide. Tyto zkušenosti, které přežil jen díky neuvěřitelné síle vůle a mnoha případům štěstí, zanechaly hluboké a nezhojitelné jizvy. Jeho rodiče a bratr bohužel takové štěstí neměli a zahynuli během holocaustu. Jeho přežití v těchto nelidských podmínkách, kde se denně bojovalo o holé přežití, je svědectvím jeho houževnatosti. Na stránkách Paměti národa jsou dnes dostupné jeho zvukové nahrávky a videorozhovory, kde s bolestnou otevřeností líčí své válečné zážitky, včetně detailů o tom, jak se musel například v táboře v roce 1946 doslova prohrabávat lidskými výkaly, aby našel slupky od brambor, které by mu pomohly přežít. Tyto vzpomínky jsou nejdůležitějším svědectvím o hrůzách holocaustu a o síle lidského ducha, který se nevzdává ani v těch nejextrémnějších situacích.
Überleben in Schwarzheide: ein Professor überlebt durch List
Pracovní tábor Schwarzheide představoval pro Pavla Olivu další fázi jeho utrpení během druhé světové války. Po hrůzách v Osvětimi-Birkenau se ocitl v tomto táboře, který byl součástí komplexu IG Farben a sloužil k výrobě syntetického benzínu. Podmínky zde byly extrémně náročné, práce vyčerpávající a nebezpečná. Přesto se mu podařilo přežít. Jeho přežití nebylo jen výsledkem fyzické odolnosti, ale také strategického myšlení a schopnosti přizpůsobit se. Olivova schopnost přežít v takto brutálním prostředí je fascinujícím příkladem lidské vynalézavosti a touhy po životě. Podrobnosti o jeho pobytu v Schwarzheide, o jeho každodenním boji o přežití a o metodách, které používal, aby se udržel při životě, jsou součástí jeho osobních svědectví, které nám umožňují pochopit rozsah jeho utrpení a jeho neuvěřitelnou sílu. Jeho příběh ze Schwarzheide je silným dokladem toho, že i v nejtemnějších chvílích dokáže člověk najít způsoby, jak vzdorovat a přežít.
Nach dem Krieg: Rückkehr und die Ideale des Kommunismus
Po osvobození z koncentračních táborů se Pavel Oliva vrátil do Československa. Návrat do svobodného života nebyl snadný, byl poznamenán ztrátou rodiny a traumatickými zážitky. V poválečném Československu, které se ocitlo pod vlivem komunistické ideologie, vstoupil do Komunistické strany Československa. V té době, podobně jako mnozí jiní, mohl v komunistických ideálech vidět příslib lepšího a spravedlivějšího světa. Tato počáteční víra však postupně narazila na tvrdou realitu. Po událostech roku 1956, kdy došlo k potlačení maďarského povstání a kdy se jasně ukázalo, jakým směrem se komunistický režim ubírá, se Pavel Oliva s touto ideologií rozešel. Tato zkušenost mu ukázala, že představa o „bláhové vizi lepšího světa“ se v praxi naprosto minula účinkem. Jeho pozdější život a práce, zaměřené na historii a humanismus, byly silně ovlivněny těmito zkušenostmi a jeho postojem k nespravedlnosti a útlaku. Jeho syn Ivan Oliva v roce 1983 emigroval do západního Německa, což dále podtrhuje složitost jeho rodinné situace a jeho vztahu k tehdejšímu režimu.
Pavel Oliva’s Vermächtnis für die Geschichtswissenschaft
Pavel Oliva zanechal hluboký a trvalý odkaz v oblasti historiografie, zejména v bádání o antickém starověku. Jeho práce byly nejen akademicky cenné, ale také nesmírně populární, oslovovaly širokou veřejnost a pomáhaly popularizovat studium historie. Jeho přístup k historii byl charakterizován snahou o pochopení nejen politických a vojenských událostí, ale i sociálních a kulturních aspektů antických civilizací. Jeho hluboké znalosti klasické filologie mu umožnily autenticky interpretovat antické prameny a přiblížit je modernímu čtenáři. Jeho celoživotní dílo je dokladem jeho vášně pro historii a jeho snahy předat své znalosti dalším generacím. Jako doyen české historické vědy a významný mezinárodní reprezentant oboru studií o antickém starověku se zasloužil o to, že antika zůstala živou a relevantní součástí našeho kulturního povědomí. Jeho bibliografie, čítající přes 1200 položek, svědčí o jeho neúnavné práci a obrovském přínosu k rozvoji historického poznání.
Populäre Bücher und unvergessliche Zitate
Pavel Oliva byl nejen renomovaným akademikem, ale také autorem, jehož knihy si získaly širokou popularitu. Jeho schopnost psát poutavě a srozumitelně o složitých tématech starověku mu umožnila oslovit široké spektrum čtenářů. Mezi jeho nejpopulárnější díla patří již zmíněná trilogie o starořeckých dějinách („Zrození evropské civilizace“, „Kolébka demokracie“, „Svět helénismu“), které se staly základními kameny v literatuře o antickém Řecku. Kromě těchto rozsáhlých děl se věnoval i dalším aspektům antického světa. Jeho knihy o svém životě a rodině, jako například „Holokaust mé rodiny“ a „Osudy mé rodiny“, představují silné osobní svědectví a jsou cenným zdrojem informací o hrůzách holocaustu. I když konkrétní citáty Pavla Olivy nejsou v poskytnutých faktech explicitně uvedeny, jeho díla jsou plná moudrosti a postřehů o lidské povaze a historii. Jeho práce jako „Civilizace starověkého Středomoří“ nabízí hluboké vhledy, které lze považovat za jeho „nepřímé citáty“ o podstatě civilizací. Jeho přístup k historii, který často zdůrazňoval sociální problémy, jako například povstání Spartaka, nám připomíná, že dějiny nejsou jen příběhem králů a bitev, ale také příběhem obyčejných lidí a jejich boje za spravedlnost.
Die breit gefächerte Bibliografie des Gelehrten
Bibliografie Pavla Olivy je skutečně impozantní a svědčí o jeho neuvěřitelné produktivitě a šíři jeho zájmů. S více než 1200 položkami zahrnuje jeho dílo monografie, studie, články, recenze, překlady a učebnice. Tato obrovská publikační činnost jej řadí mezi nejvýznamnější historiky 20. a 21. století. Jeho práce byly přeloženy do mnoha jazyků, což potvrzuje jeho mezinárodní uznání a vliv na světovou historiografii. Jeho publikace pokrývají široké spektrum témat z antického světa, od politických dějin a vojenství po sociální život, náboženství a filozofii. Byl předsedou Jednoty klasických filologů a dopisujícím členem archeologických ústavů, což podtrhuje jeho aktivní roli v akademické komunitě. Jeho rozsáhlá bibliografie je cenným zdrojem pro všechny, kteří se zajímají o starověk, a představuje klíč k pochopení jeho celoživotního díla a jeho přínosu k rozvoji historické vědy. Jeho práce jsou nadčasové a stále aktuální, nabízejíce hluboké vhledy do minulosti, které nám pomáhají lépe porozumět současnosti.
Napsat komentář